Nákupy z Ebay #1

14. června 2016 v 20:43 | Bree |  Recenze
Zdravím u dalšího článku, tentokrát se vrhám na nákup na Ebay. Na Ebay objednávám
ráda kryty na telefon, řetízky, doplňky do vlasů a na doporučení kamarádky jsem si
objednala i štětce a aby toho nebylo málo, objednala jsem si i paletku očních stínu.
Nečekala jsem, že mi příjde fake Naked 2 od Urban Decay:D. Tak jdeme na recenzi.

Začala bych samotnou paletkou. Stála mě kolem 150,-. Ta krabička, ve které mi přišla,
mi nějakým záhadným způsobem připomíná obaly čokolád od Willyho Wonky. Přišla mi
špinavá od stínů, jak přední strana paletky, tak i uvnitř, takže jsem ji musela čistit.
(Zleva obal, ve kterém paletka přišla. Zprava samotná paletka.)

Proč se smát?

10. června 2016 v 21:07 | Bree |  Mé myšlenky
Každý den je něčím vyjimečný. Pokaždé se stane něco jiného. Někdy plný energie,
někdy naprosto v pesimistickém tématu. Dříve jsem byla neskutečný pesimista, a proto
se snažím si užívat každý den naplno, radovat se z každé maličkosti. Jsem blázen?
Zdaleka ne.

 


Wake up, friends! Bree is back.

4. června 2016 v 11:31 | Bree
Ahoj, ahoj. Chyběla jsem vám? Bree po několika měsících došlo, že jí blog chybí. Takže to vypadá
na návrat! Všichni křičte sláva! Dělám si srandu. Co se novinek týče, co se událo během
mé "pauzy".. Čím bych začala. Je toho opravdu hodně. Oficiálně můžu oznámit, že v září
nastupuji na gymnázium, takže je ze mně gymplačka. Jupíjej. Každopádně přijímačky
jsem přes tu přípravu, snahu a natrápených večerů nezvládla a musela jsem podávat odvolání.
Byla jsem třetí pod čarou, což si myslím, že není taková tragédie. Během posledního
měsíce mě chytly takový ty holčičí věci, jako je malování, takže za poslední týdny
nenakupuji nic jiného než dekorativní kosmetiku. Na recenze se můžete těšit, včera jsem
pro vás fotila věci, co jsem si koupila taktéž včera. Mám zatím připravené dvě recenze.
Jinak jsem změnila i vzhled blogu, tak snad se vám bude líbit. Mějte se hezky,
užijte si slunečný víkend.


Stay strong.

9. července 2015 v 10:17 | Bree |  Mé myšlenky



Tohle mě naučila jedna zpěvačka. Jedna osoba, která je mou dlouholetou inspirací.
Ano, víte o kom mluvím, je to Demi Lovato. Vím, že všichni Demi nemilujete tak,
jako já. Každý máme svého vzora. Ona je mou inspirací. Ona je ta, která mě vede
dál. Nejenže má nádherný hlas, ale taky umí posunout dál. To, čím si prošla.
Nedokážu si to představit a přece zústala silná a postavila se tomu. Patřím
mezi Lovatics okolo 2 nebo 3. roků a jsem na to hrdá, že právě ona je mým
vzorem. Miluju její hlas, miluju její motivační citáty a texty. Je silná, maká
na sobě a to je hlavní. Nevzdává se. Pro mě Demi představuje velikou motivaci,
chtěla bych ji poznat na živo. Bohužel se v Česku neukáže, i když se o tom
spekulovalo. Maybe one day...


Když ti dá život sto důvodů brečet, ukaž mu, že máš tisíc důvodů se usmívat.

7. července 2015 v 11:04 | Bree |  Mé myšlenky
Deep nálada? Ano, hádáte správně. Každý se někdy cítí špatně. Popisuju svoje pocity ze včera.
Včera jsem se hodně pohádala s rodiči. A není to poprvé. Každý se hádáme s rodiči. Neustále
mi říkají, jak jsem byla hodná, když jsem byla malá. Prý jsem sobecká, myslím jen na sebe,
drzá, protivná a zlá. Každý má někdy špatný den. Pro jejich mínus jsem ještě k tomu palačitá,
prostě se držím svého názoru a toho se nepustím. To samé, že si ho umím i prosadit jakoukoliv
formou. Někdy mi příjde, že jsem za svůj názor jen trestaná. Ve škole poznámka nebo kázeňský
postih a naopak doma facka, domácí vězení a sebrání elektroniky. Každý má právo na názor, ne?


She is a strong heroine!

14. června 2015 v 11:00 | Bree
Asi víte, čeho se dnešní druhý článek bude týkat. Ano, taky napíšu pár slov k události,
která se stala ve středu. Katka H. spáchala sebevraždu. Tahle holka je pro mě velkou
hrdinkou. Nedokážu si předtavit, co musela každý den prožívat. Proto jsem ráda za to,
jak žiju. Tahle holka má u mě velký obdiv i za to, že to vydržela takhle dlouho, ale
bohužel tento boj vzdala. Na druhou stanu se jí ani nedivím, podle všeho na vše byla
sama nebo si alespoň takhle mi to podle jejího posledního článku pochopila. Vzalo mě to,
upřímně mi tekly slzy po tváři, když jsem tohle četla. Nikdy nikomu nic zlého nepřeju, ale
doufám, že ty rodiče si uvědomí jednou, že mají krev na rukou, protože podle Blesku ani
nepřiznávají vinu, ale kdo bych chtěl takové svinstvo přiznat. Omlouvám se, jestli se teď
nějakým způsobem budu opičit po Ta neviditelná, ale pro mě je taktéž blog jako taková
rodina a i já jsem zapálila svíčku, protože ona si to vážně zaslouží. I když jsem ji vůbec
neznala, kéž bych měla nějakou možnost ji poznat. Vážně doufám, že je potrestají.


Pro mě celkem neuvěřitelné, co se děje v tom světě. Jediná její babička to chtěla řešit.
Jak může vlastní matce záležet víc na tom, že bude mít partnera než na blaho své
malé holčičky? Nedokážu si představit, co musela zažít. S čím se musela dennodeně
setkávat. Vážně nechápu, jak někdo dokáže tohle provést. Zneužívat svou adoptivní
dceru. Tohle je prostě vrchol všeho. Nikdy jsem nečetla více emotivní článek, jako tento.

Doufám, že Kačka, ať už je kdekoliv, tak že už je jí lépe, než jí bylo tady. Odpočívej v pokoji.
Příběh Kačky si můžete přečíst ZDE.


We were friends.

7. června 2015 v 11:45 | Bree |  Something like a diary
Jdu si vypsat pocity. Byli jsme kamarádky. Věřili jsme si. Byly mi největší oporou a mohla jsem
jim věřit. Co se stalo? Co se to s námi stalo? Proč. Ani jednu to nemrzí. Jsem jim ukradená.
Nejspíš brečím jen já za jejich ztrátu. Třeba se pletu, ale podle všeho jsou šťastné spolu.
Beze mně. Ani nemluvím o ztrátě mého nejlepšího kamaráda, kterého jsem ztratila už na
začátku školního roku. Popravdě on a jeho skvělý charakter umřel, už to není on, kluk,
na kterém mi záleželo. Je to arogantní sobec, který se zajímá jen o sebe a je ve všem
nejlepší. Nojo, svět je plný falešných lidí. A zrovna já na všechny narazím a ještě si
je pustím nejvíc k tělu, a pak za to zaplatím. Celá já. Musím si dávat pozor. Jenže já
si prostě každýho hned pustím k tělu. A to je špatně. Vím to, ale nikdy se nepoučím.



I can't. It's too soon.

20. května 2015 v 18:08 | Bree |  Something like a diary
Jo, tuhle větu si budu pravděpodobně říkat v pátek a ještě u toho řvát, že nikam nejedu. Jo, dobrovolný
zájezd, ale asi jsem to dost nepromyslela a tak asi nepojedu. Jedeme se školou na celodenní zájezd.
Jo, zní to super, ale moc super to není, když mám vstávat v 5 hodin, protože v 6 se odjíždí. Neumím
si to představit. Beru si do autobusu polštář a budu spát. To bych nebyla já, abych si někam nevzala
polštář a nespala. Fakt nevím, jak to zvládnu. Asi 7 hodin cesty prospím a pak budu znovu spát.


Až na konci poznáš, jak jsi měl začít.

16. května 2015 v 11:14 | Bree |  Mé myšlenky
Všechno si uvědomíme, až je moc pozdě. Není to tak? Jsme přece jen lidé. Chybovat je lidské.
Ale nemohli jsme s tím něco udělat? Proč si to neuvědomíme dřív? Doba je zlá, lidé jsou zlý.
Ztrácíme kamarády, rodinu, život. Ale, proč? Nešlo tomu nějak zabránit? Tohle jsou otázky,
které nám nikdo asi nikdy nezodpoví. Co když na ně ani odpověď neexistuje? Proč jsou lidé
zlý? A uvědomují si vůbec, že tím někomu škodí? Proč je jim to jedno? Jsem plná otázek,
mám v hlavě zmatek a stále tohle nechápu. Proč?

Kam dál